Dávej si bacha na Alici!


V nouzi potkáš opravdové přátelé

PADLÍ ANDĚLÉ - KAPITOLA JEDENÁCTÁ 1/2

2. ledna 2015 v 13:42 | Mayu-chan |  Padlí Andělé a Leviatan

PADLÍ ANDĚLÉ - KAPITOLA JEDENÁCTÁ 1/2





Ozval se zvuk tisíce nehtů přejíždějících po celé

délce tabule - jen o mnoho hlasitější. Mocnosti

vydaly svůj pronikavý bojový pokřik a vrhly se na

Aaronovy zachránce, zbraně v jednom ohni. Pro tu na něj zapomněly. Aaron se po kolenou doplížil k hromádce,

jež nepřestávala rudě žhnout, hromádce, jíž kdysi

byli jeho rodiče. Gabriel šel tiše a smutně s ním. Pod vrstvou

prachu uviděl ještě žhnoucí lebky Lori a Toma a v jejich

prázdném černém pohledu cítil výčitky.

"Je mi to hrozně líto," zašeptal a natáhl třesoucí se

ruku k pohřební hranici z popela a kostí. Rychle však

ucukl, protože jeho vlastní maso sežehl žár.

"Ty za to n em ů ž e š řekl konejšivě Gabriel. Snažil se

zranění na pánově ruce vyléčit svým jazykem. Hlasitost

výkřiků ho odtrhla od pozůstatků rodičů zpět k bitvě, která

zuřila v pokoji. Aarona ohromila její zuřivost.

Zeke zasekl pálku s hřebíky útočníkovi do spánku. Anděl

padl na kolena, škubal sebou a krvácel, Zeke však vytrhl

svou zbraň a znovu ho udeřil, než se stihl vzpamatovat.

Zjevně uspokojen smrtí, již zplodil, obrátil padlý

anděl svou pozornost na dalšího.

Camaelův pohyb působil jako hypnotický vír. Proplouval

mezi Mocnostmi, řezal, sekal a jeho ohnivý meč porcoval

těla se zrůdnou lehkostí. Bylo to jako sledovat propracovaný

tanec se smrtícím účinkem. Aaron viděl, že si

klestí cestu k Verchielovi. Ten prostě stál a trpělivě čekal,

zatímco okolo bojovali a umírali jeho vojáci. Hrůzné

krveprolití probudilo v Aaronovi znovu jeho nadpřirozené

bytí. Cítil, jak uvnitř víří, silnější než kdy dřív. Zdálo se

mu, jako by měl pod kůží stovky úhořů, stovky háďat. Bitva

je rozdráždila - obrazem, zvuky, pachy. A pak uviděl,

ne, ucítil, jak se na něj Verchiel upřeně dívá přes obývák.

Nosní dírky se mu zachvěly, jako by něco větřil ve vzduchu.

Zavrčel a zamířil k Aaronovi.

"Chce to ven, Aarone," promluvil Gabriel a očichal ho.

"Máš to v sobě a chce to ven."

Aaron nemohl od anděla pomalu kráčejícího pokojem

odtrhnout oči. Najednou mu Gabriel olíznul obličej

a Aaron se na něj překvapeně podíval.

"Co je v tobě, je i ve mně" vysvětloval pes, "cítím tvůj

boj, ale nemůžeš to držet pod zámkem."

Verchiel už byl skoro u nich.

Aaron se pomalu zvedl, pohled přikovaný k zlověstné

andělské postavě, jež se neúprosně blížila. Možná bych

lio měl prostě nechat, aby mě dodělal, pomyslel si. Tohle

ho mělo napadnout, než se jeho rodiče proměnili v prach.

Možná kdyby nabídl svůj život a obětoval se, tak by je

vůdce Mocností ušetřil.

"Musíš to osvobodit, než bude příliš pozdě," zaslechl

Gabrielův hlas a v něm rostoucí strach.

Verchiel se zastavil před Aaronem. "Tvá smrt vše za

vrší," ucedil. Zvedl zbraň, Aaron se zadíval do jeho tmavých

očí bez života a pochopil, že i kdyby se obětoval,

strašlivý osud jeho rodiny by se nezměnil. Cítil horko Verchielova

blížícího se meče. Dopad odvrátila pálka Louisville

Slugger. Plamen meče se divoce rozhořel, když prořízl

dřevo, a vytrhl Aarona z ochromení.

"Koukej odsud zmizet, kluku," zařval Zeke. Zvedl dýmající

zbytek pálky a udeřil jím Verchiela co nejsilněji do

zamračené tváře. Ta rána Verchiela zaskočila, ale jen na

chviličku. Z orlího nosu mu na rty a dokonalé zuby prýštila

stružka leskle černé krve.

Aaron a Gabriel se na něj vrhli, síla jejich hněvu jim

vnukla víru v to, že dokážou kamarádovi pomoct. Ale Verchielovi

se na zádech opět rozvinula křídla a náhlý poryv

vzduchu je odhodil zpět.

Verchiel popadl Zeka za vychrtlý krk a nadlidskou silou

ho zvedl ze země. "Nestačilo, že jsem tě připravil

o křídla a tvoje špinavé děti? Chceš, abych nyní připravil

o život i tebe?"

"Ne!" zaječel Aaron.

Zeke se vzpíral a z rukou mu vypadla rozbitá pálka.

"Musíš přežít, Aarone," zasípal v křečích hlasem plným

bolesti.

"Staniž se," pronesl chladně Verchiel a přejel ohnivou

čepelí Zekovi po zádech. Vytryskla vařící krev a objevila

se hustá pára. Zeke zařval a zvrátil hlavu v záchvatu bolesti

a utrpení.

Aaron se vrhnul na Verchiela a drsně ho popadl za

ruku. "Ty hajzle," vykřikl, "ty jsi ho zabil! Zabil jsi mi rodiče,

ty zatracenej..."



"Pusť mě, ty špíno," štěkl Verchiel a uštědřil Aaronovi

takovou facku, že přeletěl přes celý pokoj. Dopadl na polohovací

křeslo v rohu pokoje a překotil ho. Ze všech sil

se snažil zůstat při vědomí. Očima plnýma slz uviděl, jak

Zekovo zmítající se tělo klouže z Verchielova meče a dopadá

na kolena. Pokojem se rozezněl výkřik podobný orlímu

nářku. Camael se k nim otočil, lehce mával mečem

a prosekával si skrze pokoj cestu k Verchielovi. Tvářil se

divoce a nezkrotně.

Najednou se vedle Aarona objevil Gabriel a tahal ho

za šaty. "Vstávej," řekl mezi chňapáním, "musíš tomu dát

svobodu. Když to neuděláš, zemřeš. Všichni zemřeme. "

Aaron se postavil na nohy a klopýtal k Zekovi, Verchiel

a Camael zatím zuřivě bojovali, čepele jejich mečů se rozpalovaly

a bledly s každým výpadem. On však poklekl

u starého Grigoriho a vzal jeho ruku do své.

"Bude to dobré," řekl mu a nemohl odtrhnout oči od

dýmajícího černého otvoru uprostřed hrudi padlého anděla.

"Pomůžu ti. Vydrž, a já..."

"O mě se neboj, chlapče," zašeptal Zeke. "Nemůžeš

udělat nic, až na..."

"Až na co?" zeptal se Aaron a přiblížil tvář blíž k ústům

anděla. "Co můžu udělat? Pověz."

Shůry se ozval výbuch a Aaron instinktivně objal Zekovo

tělo, aby ho ochránil. Vzhlédl a skrz oblak omítky

a padajících třísek viděl, že Camael a Verchiel pokračují

v bitvě venku - skrz strop, střechu až na nebesa. Slyšel,

jak noční vichřicí zní jejich pronikavé skřeky.

"Musíš to naplnit, Aarone," řekl Zeke, a odvrátil tak

chlapcovu pozornost od díry zející nad nimi. "Kvůli všem, kteří padli..." Zeke mu pevně sevřel ruku a Aarona zaplavil

nesmírný smutek. A zase to ucítil, sílu kupící se v nitru

jeho osobnosti. Ale nechtěl ji vypustit, věděl, že pokud

to udělá, tak vše, čím býval a o čem kdy snil, se navždycky

změní.

"Musíš to vykonat," prosil stařec.

Stvoření uvnitř něj se kroutilo a vrtělo, vzpínalo se proti

řemenům, jimiž je Aaron spoutal. A najednou věděl, že

ať už se to snažil zapřít sebevíc, nemůže se dál vyhýbat

svému osudu. Pomalu, kousek po kousku odkládal zábrany

a síla jím najednou projela stejně jako v den, kdy zachránil

Gabriela. Cítil v sobě obrovskou energii, nadpřirozenou

sílu, jež nabíjela všechny buňky jeho těla tepajícím

životem. Aaron otevřel oči a podíval se dolů na svého přítele

- anděl se usmíval.

"Je to pravda," zašeptal Grigori. "Všechno to je pravda."

Aaron měl dojem, jako by také hořel, žhnul zevnitř.

Stvoření prýštilo z jeho těla v ladných obloucích, až ho

napadlo, jestli to pouhé tělo vydrží, ale pořád se dál zvětšovalo.

Zdálo se mu, že ztrácí kůži, že taje pod náporem

horka. Trhal za šaty, serval ze sebe košili, aby zkontroloval

holé tělo.
Po odhalené kůži se rozlévaly podivné černé skvrny,

jež vyrážely odněkud z hloubi masa. Napůl ohromeně

a napůl zděšeně se díval, jak se objevují všude po těle.

Vypadaly jako kmenové tetování používané nějakým

děsivým, primitivním válečníkem před stovkami a tisíci

let.

"Co... co se to se mnou děje?" zeptal se ustrašeně.

Gabriel ležel poblíž a zíral na něj, oči plné údivu. "Nebraň

se tomu, Aarone," řekl konejšivě. " Všechno bude, jak

má být. "

Nahoře na zádech ucítil Aaron ostrou, nesnesitelnou

bolest. "Panebože," vydechl, jak utrpení sílilo. Před očima

se mu objevily rudé skvrny ohlašující bezvědomí. Sáhl

přes rameno a zběsile si ohmatával záda. Prsty narazily

na dvě citlivá místa na každé straně lopatek - dva velké

výrůstky, jež pulsovaly s každým úderem srdce. Uvnitř sílil

tlak. Propusť to! Přejel po bulkách drsně nehty, ruce

měl najednou vlhké, protože kůže na výběžcích pukla

a protrhla se. Zvuk připomínal trhání látky.

Aaron dlouze a mocně zaječel, ve výkřiku byla bolest

i úleva, neboť najednou ze zad vyrostly ochmýřené výběžky

a ladně se rozvinuly do své plné a majestátní velikosti.

Podíval se přes rameno a ohromením ztratil dech.

Křídla.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama