Dávej si bacha na Alici!


V nouzi potkáš opravdové přátelé

16.kapitola: umění všech živlů a město Hashimatsu

8. prosince 2014 v 7:07 | Kate♥ |  Vládci Živlů

16.kapitola: umění všech živlů a město Hashimatsu



Otevřela sme oči a ryhcle sem si sedla. Bylo ráno.
"Tohle bylo divný!" vzdychla sem si.
"Zelfi co se děje?" zeptala se Rue která byla jako jediná v pokoji.
"Kde jsou ostatní?" zeptala sem se vyděšeně.
"Už u snídaně. Já sem počkala až se proběreš. Celou noc jsi mluvila ze spaní. Měla jsi hrozný sen?" zeptala se mě Rue.
"Jo. Ale to je už v pohodě." usmála sem se a šli jsme na snídani. Pak jsme my vládcové šli trénovat ovládání ohně. Senya šla s náma.
"Tsuki!" Tsuki se lekla když si vedle ní sedal nějaká dívka. Vypadala jako elfka, tmavší barvy, vlasy bílé a oči má modrošedé a na levém rameni má tetování, dva květi lilie a černé zdobení.
"Vanesso. Tak ráda tě vidím." Eiron se na nás podíval a málem Vanessu spáli.
"Eironě ty si raděi sedni. Ty už trénovat nebudeš." ujistila ho Tsuki. Eiron si šel sendou na strom.
"Promiň Vanesso já nechtěl." omluvil se Eiron.
"To je v pohodě." mávla rukou. Já sem si lehla, ruce sem si dala pod hlavu.
"Tsuki kde jsi poslední dobou?" zeptala se Vanessa.
"Ale cestovala sem po národech. Tady se Zelfi umíme všechny živli. A s Eironem taky." řekla Tsuki, nechápu jk se takováhle Elfka mohla zahrabat taky v zemi ohně. Najednou se cítila teplo u hlavy. Rychel mě někdo vzal za ruce a postavil na nohy. Otevřela sem oči a koukal sem se na místo kde sem ležela. Za mojí hlavou byl oheň.
"Zelfi promiň. To sem vážně nechtěl." omlouval se mi Manto.
"Ty jsi nás chtěl zabít..." zašeptala sem mu do ucha.
"Nechtěl přísahám. Nikdy bych vás nezabil." omluvil se mi šeptem.
"Vy dvě hrdličky.." posmíval se Eiron.
"Až bude zamilovaněj tak se ti tady budem posvívat, jo?" zasmál se Manto.
"Hej lidi!" volali ostatní co s námi nešli, přiběhli za náma.
"Musíme zmizet. Je tu nebezpečí." zdělila nám Angelika. Kolem nás všech se objevil ohnivý kruh.všichni jsem se natiskli blíž k sobě. Soustředila sem se a představila sem si jak voda uháší ten oheň kolem nás. Taky se tak stalo. Ale oheň ne a ne zhasnout.
"Nepokoušej te se utéct." před námi se objevily dvě dívky.
"ta s těmi červenýmivlasy a černými konečky, dlouhé do půly zad a většinou je má rozpuštěné rozpuštěné, oči má černé barvy. Co má na sobě černou sukni, červené tričko, černý kabát, červené páskové boty. Od strany krku do půly zad má tetování činského draka. Je to nebezpečná upírka. Jmenuje se Rachel Dragons, ovládá kočkovité šelmy." vysvětlila nám Rue potichu.
"A ta druhá je Summer Spring, to je ta stěmi červenými vlasy a očima, co má na sobě ty černé šaty s bílím lemováním, s tim šněrovacím korzetem, je její parťačka. Umí vidět buodoucnst ale i miulost, tedy kdo co byl v minulém životě, nebo co se ho/jí dotklo, co se jí/mu stalo." vyvsětlila Lucy. Najednou jsme slyšeli řev, Tygran se proměnil, začal na nás vrčet. Představila sem si jak se za námi ukázala taková štěrbyna abychom mohly vyjít z ohnivého kruhu. Taky se tam ta štěrbyna objevila. Začali jsme pomalu couvat, když jsm ebyly z kruhu pryč, štěrbina zmizela, všichni jsme se v pohotovostichytli za ruce.
"Myslete na město Hashimatsu!" křikla sem. Koukala sem jak Tygran na nás skáče a pak jak jsme se objevili někde jinde.

Byli jsem v lese, bloudili jsme už asi hodinu, byla tma, občas sem někde klopítla, ale Manto mě pokaždé chytl za paži a držel, nechtěl aby se mě a miminku něco stalo. Se Senyou jsme padli na kolena.
"Já už nemůžu!!" zakňourali jsme obě.
"Tak pojď!" Manto mě vzal na záda, a Senyu vzal Shinky.
"Holky vy jste vážně dvojčata." Sebby zakroutil hlavou. Po chvíli jsme slyšeli nějáký křik. Kolem nás, nastoupili do kruhu, vojáci, udělali cestu a pršel k nám nějáký muž asi s vyšší hodností. Já a Senya jsme slezli klukum ze zad.
"Kdo jste a co tu chete?" zeptal se voják před námi a vytasil zbraňByla sem docela vyděšená.
"Chceme se schovat ve městě Hashimatsu. Pěti národů, pěti živlů, vodě, blesků, zemi, ohni a větru hrozí zničení. A také.." dala sem si dlaň na bříško.
"Chápu." řekl voják a schoval meč do pouzdra.
"Vy musíte být vladcové živlů a jejich kamarádi." chtěl se ujistit.
"Ano. Odpověděla sem."
"Kurňa ujmě te se slova někod jiný." pomyslela sem si
"Ale nechybý vám tygří démon?" podivil se muž a sundal si přilbici, jeho vlasy byli blond až hnědé barvy a oči měl hnědé.
"Rád vidím svoje neteře..." usmál se.
"Tohle jim dělat že se nestydíš Luzeii!!" slyšela sem známí křik. Objevila se matka a za ní otec
"Mami!" než by se někdo na dál tak sem ji obejmula, najendou se mi podlomili kolena.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama