Dávej si bacha na Alici!


V nouzi potkáš opravdové přátelé

3.kapitola: Spojenec v národu země.

8. září 2014 v 8:22 | Kate♥ |  Vládci Živlů

3.kapitola: Spojenec v národu země.


Po další několika dnech sjem se všichni zlepšily v přivolání blesku a ůtočení nám taky jde. Dneska vyrážíme do národa země. Doufám že cesta bude klidná. Vstávala sme okolo páté abych si mohla sbalit věci, do baťůžku jsem dala poslední věci co potřebuju. Potřebujeme jít dokud nebude hodně lidí venku z domků, pak by si nás každý všiml že odcházíme. Teta nás, mě, Manta, Sky, Eirona, Tsuki, Shinkiho a Tygrana, odvedla k hlavní bráně směrem na západ.
"Doufám že se ještě někdy uvidíme. Sky, Tygrane dávej te na ně poroz vždyť jsou to ještě děti a skoro dospělý lidé." Já, Manto, Tsuki s Eironem a Shinkim jsme se urazili, já dám tetě že jsme ještě děti. Je nám 18 let. Dohromady jsme starší jak teta.
"Tak naviděnou." rozloučila sem se a mohly jsme jít. Když buď já, Tsuki nebo Sky nemohly jít, buď se Tygran proměnil a vzal nás na hřbet nebo nás jeden z kluků vzal na záda. Večer když jsme už nikdo nemohl jsme zastavili u jezera. Každý jsme is lehly na tvdrou zem.
"Já sem zvyklí na měkší." postěžoval si Shin.
"Hele já tak zhýčkaná nejsem. Já jsem spala ve stoje, na stomě, na zemi, na skále, na koupací síti, v sedě u stolu, na vodě a málem jsem se kvůli tomu i utopila." musela jsem se zasmát. Jo málem jsem se utopila. Přikryla sme se dekou. Eiron se Shinkim nanosili dříví a nešel jim rozdělat oheň. S Tsuki, Sky, Tygranem a Mantem jsme se začali smát. Tsuki luskla prsty a říví začalo hořet. S Tsuki s Sky jsme šli k jezeru tročku se omýt. Ale nevim který z kluků opustil oheň ale jeden nebo dva nás šmírovali. Chvíly jsme s Tsuki a Sky po sobě cákaly vodu, ale voda si občas dělala co chtěla. Takže nás šmíroval Shinki s Eironem protože foukal studší vítr. Vylezly jsme z vody a oblíkli jsme si čisté oblečení a šli jsem k ohni.
"Vy šmíráci že se nestydíte šmírovat nás ženy!" Sky seřvala Shinkiho s Eironem. Jenom Manto s Tygranem jsou poctivý. V noci všichni usuli ale já ne.slyšela sem noční zvuky, nahánělo mi to trochu strach. Najednou jsem zaslechal prasknutí větvičky. Vzala sem si z batůžku dýku a šla sem se projít do lesa. Slyšela sem za sebou kroky. Rychle sem běžela obloukem sem běžela zpět k ohni. Všichni byly na nohou, byly na svých místech. Rychle sem běžela ke svému místu. Všichni jsme čekali kdo nebo co vyjde z lesa. Ke mě od lesa se něco blíží. Připravyla jsem jsi svojí dýku.
"Zelfi klid." Sky mi chtěla ruku s dýkou, z lesa vyšel Cāks s nějákou ženou.
"Nechtěli jsme vás vystrašit." než by se někdo nadál tak Cāks od mě schytal facku.
"Ty imbecile jeden! Mohla sem tě zabít." seřvala sem Cākse.
"Já vim promiň. Nechtěl jsme tě vylekat." omluvil se. Koukla sem se na ženu kousek za Cāksem. Má bílé vlasy růžovým melírem, krátce sestřižené, oči má světle modré, na sobě má modrou sukni, páskové modré boty a černé krátké tičko. Na krku jí visí řetízek s modrým kamenem, v uších má naušnice.
"Jo. Zelfi to je Naomi Holles. Naomi to je Zelfi." Cāks nás představil
"Ráda těpoznávám Naomi. Tohle jsou mí kamarádi. Tsuki, Manto, Eiron, Shinky, Sky a Tygran."
"Rádi tě poznáváme." pozdravili jsme všichni.
"Já vás taky." promluvila konečně Naomi. Sedli jsme si ještě k ohni. A prochu jsme is promluvili.






-V doupěti ukrytém ve skále, ve kterém je také vrostlí strom.-
"Jak to že Tygran utekl!" pěstí bouchl do dubovhé mohutného stolu, až jeho tři poskoci, Snake, který vysí na větvi vrostlého stromu, Wolf i Žralok, který byl ve svém velkém akváriu, nadskočily.
"Jak to že zdrhl?" řval Rafu.
"M-m-m-y-y-y n-ne-víme." vykoktal Wolf.
"Rachell!! Summer!!!" zakřičel Rafu.
"Ano?" zeptali se dvě ženy. Jedna s červenými vlasy s černými konečky do půly zad s očima černé barvy, druhá dívka s červenými vlasy, po zadek, i červenýma očima. Obou dívkám je okolo 20-25 let.
"Budete hledat v národu ohně po Tygranovi. Pak jestli ho najdete tak dáte vědět, jasný?" zavrčel Rafu. Obě ženy kývly a zmizely. Rafovi oči svítily rudou barvou. Bylo slyšet jenom, šbluňkání vody, chrápání Snakea.
"Kurva ticho! A vypadněte!" zařval Rafu. Žalok vyskočil z akvária, Snake spadl z větve. Žralok, Wolf a Snake zmizely ven. Bylo akorát slunečno. Snake se zavěsil na větev ve stínu u vody, Žralok skočil do rybníka a Wolf si našel nejslunější místo, schoulil se do klubíčka a vyhříval se. Oni tři byly v pohodě.






"Hhheeepšíkkkkkkk!" ozvalo se kýchnutí. Otevřela jsem oči a protáhla jsem se, a pak jsem se si promnula oči. sedla sem si a koukala jsem na kluky co tam dělaj. Za chvíly prásknul hrom, další a další. Tři hromy za sebou.
"Jste se podělali ne!?!" řvala Naomi, Sky a Tsuki.
"Ne nepodělali. Trénujem. No. Zelfi my jsme tě zbudili?" zeptal se Eiron.
"Ne. Nevzbudily. Už sem byla vzhůru. Neměli by jste blesky zneužívat." řekla sem a zvedla jsem se.
"My jsme potřebovaly ukázak další triky. A Cāks byl hodnej a ukázal nějáký." usmál se Shin.
"Já bych vás bacila." koukla sem se za sebe a tesně vedle mé deky černo od blesku.
"Kterej debil mě chtěl zabít!?!?!" zařvala sem. Všichni kluci krom, Tygrana a Manta, dostali facky. Sbalili jsme si svoje věci a šli jsme pomalu do národa země. Na hranicích ná pustili. Možná proto že je Manto syn královny. Došli jsme do hlavního města. Sedli jsem si do jedné hospůdečky a objednali jsme si něco k jídlu a pití. S Mantem jsme si sedli k jednomu stolu, protože byl volný už pro pět lidí a dva stoly pro dva. Něják se mi to tu nezdá.
"ale, ale vrátilo se nám naše princátko." jeden chlap si přisnul židli k nám, sedl si čelem k opěradlu a opřel si o něj ruce.
"A máš tu pěknou kočičku. Co kdybys mi jí půjčil?" muž si začal hrát s mími vlasy, tak sem si je sepnula do culíku. Mantovi začalo cukat koutek oka, ruku zaťal v pěst. Tygran se zvedl od stolu a přešel k nám.
"odkliď se. A to jako hned." řekl Tygran.
"A to jako proč?" provokoval muž. Manto mu ale jednu vrazil, Tygran ho chytl aby si taky neublížil.mužě chytla za vlasy nějáká dívka a ke krku mu dala dýku. S bílími dlouhými vlasy, po kolena, se zeleným melírem, oči má tmavší modré barvy, na sobě má černé tričko, na něm rozepnutý zelený kabát, k tomu potrhané rifle tmavě modré barvy, hnědé vyšší boty na zavazování, na krku nosí stříbrný náhrdelník se zeleným kamenem smaragdu, pravém zápěstí má "Be Strong"
"Snad ty ti muži něco řekli ne. Tak se odkliď. A jeslti sem ještě páchneš tak si mě nepřej." vyhrožovala mu a hodila ho na stůl, hlavou se uhodil. Zvedl se a zdrhal pryč.
"V pohodě?" zeptala se když jsme na ní divně koukali a kývli žejsme v pořádku. Jenom pokrčila rameny a odešla.
"Kdo to byl?" zeptal se Tygran.
"Jedna holka odtud. Znám ji jenom podle vidění." odpověděl Manto. Tygran jenom kývl, a Sky si k nám přisunula židli. "Vážně jste v pořádku?" zeptala se starostlivě.
"Jo jsme." řekla jsem a rozpustila jsem si vlasy.




-večer-
ubytovali jsme se v hospůdce. Každý má svůj pokoj. Šla jsem se projít po městě. Prošla jsem si celé město. Až jsem došla do parku. Viděla jsem tam tu dívku z hospůdky. Sedí na kraji fontány, uprostřed parku. Šla jsem k ní blíž.
"Ehm. Ahoj. Já chtěla by jsem ti poděkovat za to s tim chlapem."
"Nemáš zač. Ale chtěla jsem se tě zaptat kde byl Manto de lun posledný dva týdny?" zeptala se dívka.
"Víš Manto byl poslední týden v zemi blesku. Učil se ovládat blesky."
"Promiň te dámy. Neviděly jste toho kluka? Je to Manto de Lun. Syn královny." zeptal se jeden muž.
"Ne bohužel." odpověděli jsme navzájem.
"nevadí nashle." muž odešel a muselyjsme se navzájem zasmát.
"Jsem Rue Gabrielle Eaton."
"Já jsem Zelfia Lopez." představily jsme se navájem.
"Ale, ale..." ozvalo se.
"Už zase tenhle debil." s Rue jsme se otočili na muže co byl v hospůdce a obtěžoval mě a má s sebou něákou bandu. Stoupli si do kolečka kolem mě a Rue.
"Kliď te se o nás pryč." Rue vytáhla dýku s bičem. Já jsme dala ruce, dlaněmi vzhůru, na ůroveň prsou. A objevili se mi dvě bílo světle modré koule.
"Radíme vám dobře. Kliď te se." řekla sem a hodila jsem jednu z koulí před sebe. A zazněl velký hrom. Ale je to neodradilo. Začal foukat silný vístr s vodou, ohněm a zeminou, a ozvalo se zvířecí řev. Všichni se koukli na jedno místo.
"Hned odejděte!" zavrčel Tygran. Muži odešli pryč. A mě zmizela koule z ruky. Tygran se proměnil do lidské podoby.
"Jste obě v pořádku?" zeptal se Manto.
"Jo jsme v pořádku." usmála se Rue.
"Jo. Rue, tohle je Tsuki, Eiron, Manto, Shinki, Naomi, Cāks, Tygran, Sky. Kamarádi tohle je Rue Gabrielle Eaton." Rue se zarazila když jsem jí představolvala kamarády. Viděla ducha Mejbel.
"Rue neboj tohle je duch Mejbel nesla poslední zbytky živlů." Rue kývla. A zamála všem. Byla hodně zaržená že vidí ducha. Ale mě se najednou podlomily nohy. Manto mě chytl do náruče abych sebou nesekla na zem. Rue šla svým směrem a my jsme šli, no Manto mě nesl a mě se u něj v náruči zavřeli oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elfka Elfka | Web | 9. září 2014 v 7:11 | Reagovat

moc hezky dilek uz se tesim na pokracovani

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama